Základní pilíře naší práce

Stanovení odměny advokáta (ceny právních služeb) je výsledkem dohody mezi advokátem a klientem. Odměna je takto stanovena vždy před zahájením poskytování právních služeb. Obecně může být odměna stanovena jako hodinová, úkonová (za vyřízení určitého úkonu – sepisu smlouvy, zastoupení na jednom soudním jednání, sepisu žaloby) nebo paušální (za vyřízení celé záležitosti).

Základním bodem právního vztahu mezi klientem a advokátem je vzájemná smlouva. Tento vztah dále podléhá režimu zákona o advokacii (zákon č. 85/1996 Sb.), jakož i dalším obecně závazným právním předpisům (např. Občanský zákoník apod.).

Jednoduchá otázka – složitá odpověď. V každém případě lze doporučit zastoupení advokátem v řízení před soudem, ať již trestním (na straně obžalovaného i na straně poškozeného), nebo civilním. Dále při uzavírání důležitých smluv; smlouvy sice uzavíráme v jednom kuse – např. položením rohlíku do nákupního košíku, nastoupením do autobusu, objednáním kávy – ale jen některé smlouvy ovlivní výraznějším způsobem nebo dlouhodoběji náš život – a právě k jejich sepisu či revizi je vhodné zaangažovat advokáta. Typicky se může jednat o smlouvy o dílo (stavíte či opravujete dům), kupní smlouvy (kupujete či prodáváte nemovitost), nájemní smlouvy (pronajímáte nemovitost) či pracovní smlouvy. Rovněž lze doporučit účast profesionála při zakládání obchodní společnosti i při důležitých úkonech v rámci jejího provozu.

V dnešní době převažující elektronické komunikace to již nezbytné není, avšak já vždy osobní setkání navrhuji při zahájení spolupráce (s novým klientem se rád seznámím a rovněž klient by měl advokáta alespoň jednou vidět osobně) a před zahájením déle trvající záležitosti (typicky před zahájením soudního řízení). Naopak při jednoduchých úkonech (typicky sepis či revize smlouvy) lze vše vyřešit po e-mailech a telefonicky.

Advokát je vázán zákonem stanovenou povinností mlčenlivosti. Ta zaručuje, že advokát nesmí bez souhlasu klienta poskytnout klientem sdělené informace ani dokumenty nikomu dalšímu, včetně státních orgánů. To platí i pro potenciální klienty, tj. i pro ty, kdo se následně rozhodnou našich služeb nevyužít.

Ano, a to v angličtině a slovenštině.

Ano, zákon ukládá každému advokátovi povinnost se pojistit. Základní pojistné krytí do výše 3 miliónů korun škody případně způsobené chybou advokáta je zajištěno přes rámcovou smlouvou uzavřenou mezi Českou advokátní komorou a pojišťovnou Generali. Já jsem u téže pojišťovny připojištěn, mé pojistné krytí činí celkem 7 miliónů korun.

Ano. Odhadem v 90 % obchodů s nemovitostmi, v níž se alespoň na jedné straně angažuje advokát, je platba kupní ceny realizována přes úschovu, z níž se vyplácí proti předložení sjednaných listin (typicky výpisu z katastru nemovitostí se zapsaným kupujícím jako vlastníkem).

Náklady soudního řízení jsou zejména náklady na právní zastoupení a soudní poplatek. V průběhu soudního sporu si každý jeho účastník hradí náklady řízení sám. V rozhodnutí, kterým se řízení končí, soud rozhoduje i o nákladech řízení. Pravidlem (ze kterého ale existují výjimky) je to, že neúspěšná strana hradí náklady straně úspěšné (a náklady soudu – svědečné či znalečné). Výše nákladů na právní zastoupení, které neúspěšná strana hradí straně úspěšné, ale není rovna výši, kterou úspěšná strana svému advokátu skutečně uhradila, ale řídí se tzv. advokátním tarifem (vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb.).

Pro trestní a civilní řízení platí odlišná pravidla, nicméně obecně lze říci, že osobní účast při soudním jednání je Vaším právem, nikoliv povinností. V obou typech řízení existují výjimky, kdy je osobní účast nutná. Záleží nicméně vždy na domluvě s advokátem, protože jsou situace, kdy je Vaše osobní účast vhodná, byť ne povinná.

Talár, neboli stavovský oděv, je advokát povinen nosit při zastupování v trestním řízení, a při zastupování ve všech řízeních u Nejvyššího, Nejvyššího správního a Ústavního soudu.

Jedná-li se obchodní společnost, pak je nutno počítat s reálnou dobou cca 3-4 týdnů.

Obecně ano, ale samozřejmě vždy záleží na rozsahu a druhu požadovaných služeb. U každodenní práce představované drobnými úkony či konzultacemi je firemní právník levnější než externí advokát. Naopak u významných, pravidelných ale ne tak častých úkonů (sepis smluv, zastoupení při vymáhání dluhů) je logičtější i ekonomičtější využít služby advokáta. Vše lze řešit domluvených paušálem, který bude zahrnovat dohodou stanovený rozsah práce advokáta (měsíční či roční).